Belgický ovčák-Tervueren
Historie plemene
Země původu Belgie. Toto plemeno je známé již od středověku. Dá se říci, že vznikl v 19. století. Předpokládá se, že se ve vrzích groenendaela (dlouhosrstý belgický ovčák s černou barvou srsti) objevila štěňata rezavo-černé barvy. Tervueren je po fyzické stránce velmi podobný groenendaelovi a liší se pouze barvou srsti. Toto plemeno skoro vyhynulo na konci druhé světové války, avšak úsilí jeho nadšenců bylo dost veliké na to, aby se plemeno podařilo zachránit. V dnešní době se používá k vyhledávání drog.
Charakter
Dá se říci, že je to všestranný pracovní pes. Lze ho dobře vycvičit k provázení slepců, pro pátrací, záchrannou a strážní službu. Od pradávna to byl honácky pes a je vhodný i do rodiny.
Popis
Psi mají v kohoutku 62 cm, feny 58 cm. Výchylky o 2 cm dolů a 4 cm nahoru jsou přípustné. Váží zhruba 28 kg. Jsou to psi s vyváženou stavbou těla čtvercového tvaru a hlubokým trupem. Na čenichu je černá maska, uši jsou také černé. Tyto psi mají srst středně drsnou a podsadu dobře vyvinutou. Krk mají ozdoben límcem z delších chlupů. Na zadní straně nohou mají třásně. Psi mají vždy srst delší než feny. Co se týče barvy, jsou přípustné všechny odstíny rezavé, žluté a šedé barvy s černými konečky chlupů. Jejich světlé chlupy mají černé zakončení a to je jejich největší charakteristický rys.
Základní péče
Tyto ovčáci by se neměli příliš česat a kartáčovat, aby se nepoškodila podsada. Řídký hřeben je pro ně nejlepší.
Ve výchově by měli mít možnost upevnit si své sebevědomí. Potřebuje neznámá místa, aby měl možnost seznámit se rozdílným prostředím, lidmi i věcmi. Rychle se učí. Hned reagují na hlas svého pána. Bití a křik na ně neplatí, ale může to mít opačný efekt. Jsou velmi obratní. Pokud mají dostatek pohybu, jsou doma klidní. Mají rádi aportování a hry s míčem.