Australský honácký pes

Historie plemene

Země původu je Austrálie. Plemeno vzniklo v Austrálii křížením psů, které přivezli přistěhovalci z Evropy. Mezi těmito psi se vyskytovali převážně bullteriéři, dalmatini a kolie - tehdy zvaná smithfield. Avšak tato plemena sama o sobě neobstála v práci na australských pastvinách. Dobytek, který tu měli hlídat, byl divoký a psi často stádo spíše plašili, než jej hlídali. Pozornost se tedy obrátila na místního divokého, avšak tichého psa – dinga. Toto plemeno bylo odedávna zvyklé na australské klima a při práci nebylo hlučné. Zhruba kolem roku 1830 došlo k míšení evropských plemen a dinga. Těmto křížencům se říkalo „Timminsovy rváči“, k nim byly v dalších letech přikříženy ještě border kolie ve zbarvení blue-merle. A vzniklo tak plemeno Hall’s heeller. Ti se dále křížili s dalmatinem – získali tendence k následování koní a k lepší ovladatelnosti. Dalším přimíseným plemenem byla kelpie. Roku 1902 byl vypracován standard pro plemeno australský honácký pes.

Charakter

Honácký pes, vhodný do rodiny. Inteligentní, pracovitý, věrný svému pánovi, odvážný a aktivní. Velice málo štěká. Akceptuje ostatní psy, domácí zvířata a chová se dobře i k dětem. Musí se však už od štěněte zespolečenštit.

Popis

Psi měří v kohoutku 46 až 51 cm, feny 43 až 48 cm, váží přibližně 16 až 25 kg. Mají hlubokou hruď, která je svalnatá, končetiny mají dobře vyvinuté. Krycí srst je krátká a mírně hrubá, odolná vůči nepřízni počasí, podsada je krátká a hustá. Nejpřepychovější srst nacházíme na zadních stranách beder a konečku ocasu. Existují dvě varianty. První je modrá, nebo modře grošovaná, s černými, modrými nebo tříslovými odznaky, ale i bez nich. Druhá je červeně grošovaná s tmavě červenými odznaky na hlavě, ale i bez nich.

Základní péče

Srst stačí občas pročesat, aby se odstranily odumřelé chlupy. Rád se učí a rád pracuje. Výchova je tedy jednoduchá. Sporty jako obratnost a fly-ball jsou pro něho jako dělané. Když se tento pes nudí, může být obtížný. Přidělí si pak úkoly sám a vás to určitě nepotěší. Potřebuje mnoho pohybu, aby se udržel v dobré tělesné i duševní pohodě. Rozhodně to není ,,gaučoví“ pes.